Hokejové pověry a rituály: proč brankáři mluví se svými tyčemi

Brankáři mluví se svými tyčemi hlavně kvůli Patricku Royovi. Legendární brankář Montrealu s nimi začal mluvit v play-off 1986, tvrdil, že tyče jsou jeho kamarádky, a vyhrál čtyři Stanley Cupy. Hokejové pověry a rituály, od playoff vousů po stejné pořadí oblékání výstroje, pomáhají hráčům zvládnout nervozitu v nejméně předvídatelném týmovém sportu. Fungují, protože uklidňují hlavu, ne protože mění odraz puku.

Rychlá fakta

  • Patrick Roy mluvil s tyčemi a nikdy nepřejel čáru na ledě, vždy ji překročil
  • Wayne Gretzky sypal na omotanou čepel dětský pudr a oblékal se pořád ve stejném pořadí
  • Playoff vousy zpopularizovali hráči New York Islanders v 80. letech
  • Chobotnice na ledě v Detroitu létají od roku 1952, osm chapadel znamenalo osm výher k poháru
  • Hlavní rozdíl: rutina připravuje na výkon, pověra slibuje štěstí

Hokejové pověry patří k hokeji stejně jako puk a led. Kdo někdy seděl v kabině, zná hráče, který si vždy jako první obouvá levou brusli, nikomu nepůjčí hokejku nebo pere „šťastné“ ponožky až po prohře. U brankářů to platí dvojnásob. Podívali jsme se, odkud se nejslavnější rituály vzaly, proč brankáři mluví se svými tyčemi a jak z pověry udělat předzápasovou rutinu, která opravdu pomáhá.

Gemini_Generated_Image_xsc4gixsc4gixsc4
Zdroj: gemini.google.com   

Proč hokejisté věří pověrám

Hokej je hra odrazů. Puk se odrazí od brusle, od hokejky soupeře, od tyče, a o výsledku rozhodne centimetr. Hráč může být v nejlepší formě a stejně prohrát, protože se puk stočil jinam. Kde chybí kontrola nad výsledkem, hledá ji člověk v tom, co ovládat může: v pořadí oblékání, v omotání hokejky nebo v tom, kudy přijede do brankoviště.

Pověry sportovců mají jasnou psychologickou funkci. Opakovaný rituál před zápasem snižuje nervozitu, pomáhá se soustředit a dává pocit, že je všechno „v pořádku“. Problém nastává až ve chvíli, kdy hráč věří, že bez rituálu prohraje. Pak se z pomocníka stane zdroj stresu.

Proč brankáři mluví se svými tyčemi

Nejslavnější brankářská pověra má konkrétního autora. Patrick Roy, legenda Montrealu a Colorada, začal mluvit se svými tyčemi v play-off 1986 v sérii proti Hartfordu. Podle jeho vyprávění to začalo náhodou během hymen, a když pak odchytal výborný zápas, zůstal u toho. Novinářům vysvětloval, že tyče jsou jeho kamarádky a pomáhají mu. Když se do nich trefí soupeř a puk se odrazí ven, tyč ho „podržela“.

Roy měl i další zvyk: nikdy nepřejel čáru na ledě. Modré i červené čáry vždy překročil, než se usadil ve svém brankovišti, kterému říkal „dům“. Ať už to fungovalo, nebo ne, výsledky mluví za něj: čtyři Stanley Cupy, tři Vezina Trophy a v play-off 1993 deset vítězných prodloužení v řadě.

Od Roye se rozhovor s tyčemi rozšířil mezi brankáře po celém světě, od NHL po mládežnické kategorie. Mnoho brankářů se před zápasem a na začátku třetiny dotkne obou tyčí a břevna hokejkou nebo lapačkou. Kromě rituálu to má i praktický smysl: hokejový brankář si tím zkontroluje, kde přesně branka je, a zorientuje se v prostoru.

Nejslavnější pověry brankářů a hráčů

Hráč Post Pověra nebo rituál
PATRICK ROYnejslavnější brankář mluvil s tyčemi, nikdy nepřejel čáru na ledě
RON HEXTALL brankář na začátku každé třetiny ťukl hokejkou do obou tyčí a břevna
ED BELFOUR brankář nikdo nesměl sáhnout na jeho výstroj
GILLES GRATTON brankář odmítl nastoupit, protože byl měsíc ve „špatné“ poloze
WAYNE GRETZKY útočník dětský pudr na omotanou čepel, oblékání vždy ve stejném pořadí
SIDNEY CROSBY útočník nikdo nesmí sáhnout na jeho omotané hokejky, v den zápasu nevolá mámě

Pověry jsou převzaté z rozhovorů a hokejových knih a médií. U řady z nich hráči sami přiznávají, že je dodržovali s nadsázkou.

Wayne Gretzky a dětský pudr

Nejlepší hráč historie NHL měl celou řadu zvyků. Nejznámější je dětský pudr, kterým si sypal omotanou čepel hokejky, aby byla přihrávka „měkčí“. Výstroj si oblékal pořád ve stejném pořadí, od holení po rukavice. Pudr měl podle něj zjemnit přihrávky a zpracování puku. Dnes se o pásku na čepeli většina hráčů stará voskem na čepel, který ji chrání před vlhkostí a sněhem.

Sidney Crosby a hokejky

Kapitán Pittsburghu je známý tím, jak pečlivě si omotává hokejky. Pokud na hokejku během omotávání nebo po něm někdo sáhne, Crosby prý pásku strhne a začne znovu. Kdo si někdy omotával hokejku před zápasem, ví, že na tom něco je. Dobře omotaná hokejka je pro hráče osobní záležitost.

TIP z prodejny: Omotávání hokejky je nejčastější rituál, který vidíme i u dětí. Každý má svou barvu, šířku a styl. My doma máme brankáře i hráče v poli, takže víme, že na páskách a omotávkách se nešetří. Oblíbená je textilní páska Howies 24 mm a gripová páska RenFrew na rukojeť. Poradíme s nimi na prodejně v Litoměřicích.

Týmové tradice a pověry

Některé pověry nedrží jednotlivci, ale celé týmy a fanoušci. Tyto jsou nejznámější.

Playoff vousy

Hráči se během play-off neholí, dokud tým nevypadne nebo nevyhraje. Tradici podle většiny zdrojů zpopularizovali hráči New York Islanders v době, kdy na začátku 80. let vyhrávali jeden Stanley Cup za druhým. Playoff vousy dnes nosí týmy po celém světě a z hokeje se tradice rozšířila i do dalších sportů.

Nesahat na trofej pro vítěze konference

V NHL panuje pověra, že kdo se dotkne trofeje pro vítěze konference, Stanley Cup nevyhraje. Kapitáni se proto s trofejí často jen fotí a nesahají na ni. Colorado Avalanche v roce 2022 pověru vědomě porušilo, trofej zvedlo a Stanley Cup přesto vyhrálo.

Chobotnice v Detroitu

Dne 15. dubna 1952 hodili bratři Pete a Jerry Cusimano, majitelé obchodu s rybami, na led v Detroitu chobotnici. Osm chapadel symbolizovalo osm výher, které tehdy stačily na zisk Stanley Cupu. Red Wings ten rok pohár opravdu vyhráli a z chobotnice se stal talisman, který fanoušci Detroitu na led hází dodnes.

Čepice po hattricku a mince pod ledem

Když hráč vstřelí tři góly v zápase, fanoušci hází na led čepice. Odtud i spojení hattrick s čepicí, která k němu v hokeji patří. Kanaďané zase na olympiádě v Salt Lake City 2002 zamrazili pod středový kruh kanadskou minci pro štěstí. Takzvaný „lucky loonie“ se stal jedním z nejslavnějších hokejových talismanů.

Gemini_Generated_Image_fpejz1fpejz1fpej
Zdroj: gemini.google.com

Pověry, které znáte z každé šatny

Nemusíte hrát NHL, abyste znali tyhle zvyky. Najdete je v každé kabině od přípravky po amatérskou ligu:

  • Vždy nejdřív levá brusle. Nebo pravá. Hlavně pořád stejně.
  • Šťastné ponožky nebo ribano, které se při vítězné sérii neperou. Pro spoluhráče v šatně je to horší než prohra.
  • Stejná cesta na stadion, stejné jídlo před zápasem a stejné místo v kabině.
  • Nemluvit o nule. Když brankář drží čisté konto, nikdo na lavičce nesmí říct slovo „nula“.
  • Nepůjčovat hokejku. Kdo dá gól cizí holí, mění jí „štěstí“.
  • Nepřecházet logo v kabině nebo na ledě, nešlapat na čáry a nepokládat hokejku na zem.
  • Talisman v tašce, třeba kartička oblíbeného hráče nebo puk z prvního gólu.

Kartička oblíbeného hráče je mimochodem častý dětský talisman. Pokud ji ještě nemáte, podívejte se na hokejové karty Upper Deck, které vedeme na prodejně.

Pověra, nebo rutina? Jak si vytvořit vlastní rituál před zápasem

Rozdíl mezi pověrou a rutinou je v tom, čemu hráč věří. Pověra říká „když to neudělám, prohraju“. Rutina říká „když to udělám, budu připravený“. Profesionálové proto dnes mluví spíš o předzápasové rutině, která má jasný smysl a dá se dodržet kdekoli, i když se něco pokazí.

Jak na to, zvlášť u dětí:

  1. Balení tašky podle seznamu. Den předem, vždy ve stejném pořadí. Nic nechybí a ráno odpadá stres. Hodí se mít kontrolní seznam podle průvodce Hokejová výstroj pro děti.
  2. Kontrola výstroje. Ostré brusle, utažené šroubky na helmě, celá mřížka a nová páska na hokejce. Brusle si nechte nabrousit včas, ne ráno před zápasem.
  3. Oblékání ve stejném pořadí. Uklidňuje a nic se nezapomene. Je jedno, jestli začínáte levou nebo pravou nohou.
  4. Rozcvička mimo led. Pár minut rozhýbání, u brankářů reakční cvičení s míčkem.
  5. Jedna jednoduchá věc pro hlavu. Pár hlubokých nádechů, oblíbená písnička nebo dotek obou tyčí, jako to dělal Roy.

Pokud dítě na pověře začne být závislé a bez „šťastné“ věci je nervózní, je dobré mu vysvětlit, že góly a zákroky dělá ono samo, ne ponožky. Rutina má pomáhat, ne stresovat.

Brankáři jsou svět sám pro sebe

Brankáři mají pověst podivínů a není to náhoda. Jsou jediní na ledě, jejichž chyba skončí gólem, a na každém zápase stojí pod větším tlakem než ostatní. Proto mají propracovanější rituály: od pořadí, v jakém si zapínají brankářskou výstroj, přes vlastní brankářskou hokejku, na kterou nikdo nesmí sáhnout, až po rozhovory s tyčemi. Pokud máte doma malého brankáře, počítejte s tím, že si své zvyky brzy vytvoří taky.

Časté otázky

Proč brankáři mluví s tyčemi?

Zvyk zpopularizoval brankář Montrealu Patrick Roy, který s tyčemi začal mluvit v play-off 1986 a tvrdil, že jsou jeho kamarádky a pomáhají mu. Brankáři se dnes tyčí dotýkají i z praktického důvodu: zorientují se v brankovišti a uklidní před zápasem.

Co jsou playoff vousy?

Playoff vousy jsou tradice, kdy se hráči během play-off neholí, dokud tým nevypadne nebo nevyhraje pohár. Zpopularizovali ji hráči New York Islanders na začátku 80. let a dnes ji drží týmy po celém světě.

Proč fanoušci Detroitu hází na led chobotnice?

Tradice začala 15. dubna 1952, kdy bratři Cusimanovi hodili chobotnici na led. Osm chapadel symbolizovalo osm výher potřebných tehdy k zisku Stanley Cupu. Detroit ten rok vyhrál a chobotnice se stala talismanem.

Jakou pověru měl Wayne Gretzky?

Wayne Gretzky si sypal dětský pudr na omotanou čepel hokejky a výstroj si oblékal vždy ve stejném pořadí. Pudr měl podle něj zjemnit přihrávky a zpracování puku.

Je pověra u sportovců škodlivá?

Zpravidla ne. Rituál před zápasem snižuje nervozitu a pomáhá se soustředit. Problém nastává, když hráč věří, že bez rituálu prohraje, a pověra ho stresuje. Proto se doporučuje nahradit pověru rutinou, která má praktický smysl.


Máte doma malého brankáře nebo hráče s vlastními rituály? Přijďte na prodejnu do Litoměřic, Pekařská 527/16. Poradíme s výstrojí, páskami i broušením na počkání.

Brankářská výstroj Pásky a omotávky